List 10

25. července 2017 v 22:44 | Ms. Gray |  Listy
Našla jsem si takovou malou náhradu ksichtbůku (jak tomu říká Romantik 😂😂)
Ps. Ne že bych na Fb psala takové píčoviny, ale filtrace je filtrace 😂 zvlášť když vás serou zákazníci a koblihy jsou důležité.



..........

A teď seriously...

Nedávno jsem si říkala, že i když mám v nějakých věcech smůlu af, v těch ostatních je to celkem fajn.

Asi to není tak úplně pravda.

Nevzali mě na vysokou. Fakt jsem myslela, že alespoň tohle vyjde... Vím, že to není konec světa, ale je mi kvůli tomu fakt děsně.

Nečekala jsem takovou změnu plánů. Jo, alespoň si vydělám, získám trochu zkušeností, ale (asi si budete myslet, že jsem blázen) už teď mi škola chybí. Heh, v ani ne půlce prázdnin. Úžasný.

Příští rok to zkusím znovu, na víc oborů, ale první si musím vydělat na přihlášky. Snad bude odpověď pozitivní alespoň na něco...

Cítím se, jako bych všechny zklamala. Všichni z rodiny mi drželi palce a v podstatě mě přesvědčovali, že to nemůže nevyjít. Šprtovi přece nemůžou utéct přijímačky o několik bodů, huh?

Řeknete si, nestarej se o druhé... Heh. Marná snaha. Až moc mi pořád záleží na tom, abych splnila něčí očekávání. A teď jsem to prostě projela na celý čáře. Well done. Nenapsala jsem to Romantikovi ani Marcusovi. Vlastně nikomu. Jen bývalé spolužačce, která se sama zeptala, protože plánovala jít na to stejné... ale vím na jistotu, že jim to neřekne.

Nechci, aby mi říkali, že to bude dobrý. Nestojím o to.

Věc se má tak, že na brigádě to není špatné, ale nezvládnu tam zůstat. Není to věc pro mě. A co by pro mě být mohlo je... Nedosažitelné. It sucks.

Taky jsem začala psát články. (Konečně mi odepsal někdo z copywritingu.) Za směšnou cenu, opravdu, ale alespoň něco. To jsem vždycky chtěla zkusit a baví mě to.

I když poslední asi týden jsem z práce tak vyčerpaná, že ve dnech volna jen ležím, žeru a čumím na filmy a přijdu si u toho jak mrtvola. Na nic nemám náladu.

...

Emocionální breakdowny mám pořád, zvlášť když mi ho pomalu všechno připomíná... ale ne tak často. Možná proto, že už si nepíšeme. Já přestala. Snad to pochopí a nebude se za to vinit or something. Vlastně spíš doufám, že je na mě naštvaný. Zasloužím si to. Po tom všem. Hlavně po tom, co jsem si slíbila, že ho neztratím ani jako... Kamaráda? Prostě že to nedovolím.

Tohle bylo tak trochu v záchvatu, ale řekla bych... Někdy prostě musíme udělat drastické řešení, abychom vyřešili problém. A tak to teď beru.

Řekněte, je to ode mě kruté?
Jsem sobec a pokrytec?
Že jsem to otočila takhle na sebe.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama