List 7

27. června 2017 v 18:22 | Ms. Gray |  Listy
Dlouho jsem nic nenapsala. Jen tu předpotopní básničku. Prostě nějak schází slova.

A taky protože se nic moc neděje, ale to tak bude celé prázdniny. Jako vždycky.

Překládám teď děsně dlouhou fanfikci jedné "fanynce" ještě z doby, co jsem psala. Je to boží povídka, jinak bych se do toho nepustila. A taky na boží téma. Něco na uspokojení mé zvrácené duše, muhehe. Ale o tom možná jindy. A nebo taky ne.
No, a taky si tak trénuju angličtinu, že jo.

I když, asi je mi to k ničemu, protože na tu vysokou se nemám šanci dostat, a anglina tak zůstane jen takovou láskou.

Upřímně, myslím, že přijímačky nebyly tak strašné. Pár věcí jsem tam ale podělala, protože stres a tak, ale s tím jsem počítala. Jenže prostě... bylo tam tak 200 lidí a berou jen 25. Heh. To je kurva vtipné.
Výsledky mají přijít bůh ví kdy, ale asi to dopadne špatně, takže se netěším.

Nesnáším změny. Čtyři roky na střední jsou pryč a teď jakoby člověk začínal zase od znova.

Našla jsem si brigádu na léto, abych jen neseděla na zadku. A hned mě to naštvalo, protože mě hned druhý den dali na samostatnou směnu. Nepřijde mi to moc logický, ale což. Podle všeho by to nemělo být tak složité.

A myslím, že bych tam pak i zůstala, kdyby nevyšla ta škola, protože co jiného taky.
Člověk si nevybere.
Těším se, až si budu moct koupit to, co chci už dlouho :3

Co jinak?

Pořád mě občas chytají záchvaty úzkosti, jako dneska ráno. Zkrátka stačí jedna připomínka a vybrečíte bazén.

Stane se.

Není to tak často, jako předtím. Ale 4 měsíce?
To je přehnaný, ne...?

Snažím se nějak vyhýbat delšímu si psaní. V naději, že to tak bude nejlepší. Takže já jsem ta půlka, co to teď mezi námi dělá awkward. Jenže to jinak nejde.

Pořád něco cítím. Je to slabší, ale je.

Takže možná pokrok?

Založila jsem si ještě jeden blog. Takový trošku... Nevhodný pro některé věkové kategorie, ale víme, jak to chodí na internetu :D
V jedné chvíli mi to připadá jako dobrý nápad a v druhé jako největší blbost, co jsem mohla udělat. A to jsem tam ještě nic nepřidala. Hih.
K tomu se ale dostanu. Protože určité nutkání je nepřekonatelné.

Bohužel.

Jelikož s tímhle nutkáním se taky pojí to mé hroucení se. Prostě se pak po tom hroutím úplně nesmyslně. Aneb když si s někým v jedné oblasti naprosto sednete a myšlenky pokaždé zabloudí právě k tomu.

Kill me.

Se mnou je to asi hrozně složitý.

Jinak, kdyby vás zajímalo, o co přesněji jde, tak klikněte vlevo na tu červenou věcičku a jedna nástěnka by to měla být. To by vám mělo dát takový trošku nástin.

Hihi.

A co je v plánu teď?

Sledování House. (To měl být seriál až na prázdniny, a přitom už jsem u 5. série. Nevadí.)
Poslouchání těch samých songů pořád dokola.
(Black Stone Cherry - Sunrise ❤)
Překládání. (Mám před sebou ještě něco kolem 30o stránek.)
Pak snažení se nemyslet na to, jaký jsem pokrytec
a taky na to, jak mě pořád děsí to, že nevím, co budu v životě pořádně dělat.

Jo, fakt už potřebuju vypadnout alespoň do té práce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tenal Tenal | E-mail | Web | 29. června 2017 v 18:30 | Reagovat

Napiš mi prosím zprávu na mail, nebo přes odesílání zpráv na mém blogu, adresu na ten tvůj nový blog. Mám tušení, že by se mi mohl líbit.

2 muj-ne-tajny-denik muj-ne-tajny-denik | 30. června 2017 v 9:56 | Reagovat

[1]: Dobře, pošlu, jakmile tam něco bude :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama